Kultura a zvyky v Japonsku

Kultura a zvyky a tradice v Japonsku – to je téma, o němž bychom mohli mluvit hodiny. Na následujících řádcích se ve zkratce pokusíme prezentovat alespoň to nejzákladnější, co byste před cestou do Japonska měli vědět.

Japonsko je zemí natolik historicky a kulturně spletitou, že je obtížné ji, byť jen přiblížit. Celou historií země se jako červená niť vine několik konceptů jako např. šintoismus, buddhismus, konfucianismus. Je to i rozdělení moci a obyvatelstva do kast (i když toto není ten správný vyraz), sjednocování země jak ve středověku a novověku, uzavření Japonska v 17. století a jeho izolace, samurajský koncept, čajový obřad, odlišné písmo, a mnoho dalších zvláštností, které se bezpochyby podepsaly na mentalitě a kulturní odlišnosti Japonců od zbytků světa.

Historie

Jedno z nejzajímavějších období historie Japonska se začalo datovat v roce 1600. Tehdejší vojevůdce a lenní kníže Iayasu Tokugawa porazil se svými vazaly v bitvě u Sekigahary své protivníky. Započal tak více jak 250 let míru vykoupeného izolací Japonska od okolního světa. Během této éry, kdy Japonsku vládl klan šógunů rodu Tokugawa, došlo k vytvoření mnoha specifických zákonů – včetně rozdělení japonské společnosti do několika tříd, vyhnání cizinců a omezení zahraničního obchodu. Jedinou výjimku získali Nizozemci, kteří přežívali a obchodovali na malém ostrůvku Dedžima. Docházelo také k rozvoji uměleckých směrů včetně čajového obřadu, divadla Nó nebo Kabuki. Obecně se utvářela specifická národní identita, která je v mnoha ohledech včetně myšlení patrná na Japoncích dodnes.

Toto období ukončil až příjezd komodora Perryho se svými černými loďmi vyzbrojenými kanóny do tokijského zálivu v 60. letech 19. století. Následná restaurace Mejdži – obnova moci japonského císaře,  přeměnila Japonsko během relativně krátkého času, a za někdy drastických podmínek (vč. zrušení samurajské tříd), z feudální na moderní společnost.

Kultura, zvyky a tradice

Pochopit současné Japonsko a Japonce není vůbec jednoduché. Neexistuje nic, jak by se dalo v krátkosti vysvětlit a popsat tuto zemi a její obyvatele. I v moderní společnosti stále hrají velmi důležitou roli uctívání předků a náboženské rituály. Je až s podivem, když vidíte nejvyšší představitele japonských konglomerací např. při šintoistickém nebo buddhistickém obřadu. Japonsko je země, v níž je těžké pochopit jednání jejich obyvatel při prastarých zvycích a na druhé straně sledovat např. bezchybně a perfektně fungující dopravní infrastrukturu, která v mnoha ohledech předběhla jiné země o jedno, nebo i více století.

Kromě pestrého a živého japonského šintoismu se v Japonsku setkáte i s buddhismem. Ač se dají obě nauky považovat za náboženství, pro Japonce ani „Šinto“, ani buddhismus nejsou tím, co si pod pojmem náboženství představujeme my. Jsou to dva neoddělitelné a vedle sebe fungující světy. Zaslouží respekt, uctívání a hlavně k sobě váží ohromné množství rituálů a slavností. Ty se liší region od regionu, město od města, vesnice od vesnice. Mezi ty nejznámější japonské  slavnosti např. kjótský festival Gion Matsuri. Událost, s více jak tisíciletou historií, na niž se každý rok během léta sjíždí stovky tisíc návštěvníků nejen z Japonska. Úchvatná podívaná se vám naskytne třeba i festivalu Omizutori v Naře. Ale i malé regionální zvyky, jako tance Kagura v malém městečku Takachiho, jsou tím, co byste při návštěvě „Země vycházejícího slunce“ neměli vynechat.

Pochopit a poznat tyto specifika Japonska je velice náročné. Pokud se do Japonska vypravíte, zamyslete se nad tím, jestli si chcete „přečíst v této knize jen pár úvodních řádků, nebo celý text“. Sami si bezpochyby Japonsko prohlédnete a užijete, ale s průvodcem nahlédnete mnohem dál. A podle našeho názoru si tato země hlubší poznání opravdu zaslouží.

Jak jsme již avizovali na začátku tohoto textu: „kultura a zvyky v Japonsku“ jsou velice obsáhlým tématem a zasvěcení nám jistě dají za pravdu. Náš článek berte jako takový „starter pack“. 🙂