Francouzská Polynésie – 1. díl (Kutná Hora)
28.11.2020

Francouzská Polynésie – 1. díl (Kutná Hora)

První díl z Jirkovy cestopisné hexalogie o výletu do Francouzské Polynésie nám poodhalí proč ho namísto ikonického ostrova Bora Bora nejprve čekala středočeská Kutná Hora.

22. října 2019

Jsme akorát na cestě zpět z Havaje a letíme z Los Angeles do Říma v businessu se společností Alitalia.

Objednávám po několikachodovém menu kdesi nad Las Vegas ještě jedno Campari Spritz, ale přítelkyně už nechce. Přesto jí ukecávám, aby si ho dala.

„Tak co, vezmeš si mě?“

„Nech toho a už mě neprovokuj.“

„A co když to myslím vážně?“ A následně vytahuju z kapsy červenou krabičku.

„Tam stejně nebude prstýnek ale nějakej „HAHA“ kašpárek co se mi zas bude posmívat.

Krabička se otevírá, a ejhle, žádnej kašpárek ale zásnubní prstýnek.

A dopadlo to dobře. Kámoš mi přeci jen před cestou na Havaj radil, ať jí požádám až při cestě zpátky, přeci jen „co kdyby náhodou“…. Ať si nekazíme vejlet.

5. ledna 2020

 Koronavirus začíná zuřit v Číně, v ČR je zatím ledový klid. Začínám řešit nejdůležitější věc na tom všem, co se v roce 2020 stane, a to je svatební cesta. A tady bylo jasno ještě před výběrem nevěsty. Poletíme přes USA do Francouzské Polynésie, cestou zpět prolítneme unikátní linku Papeete – Velikonoční ostrov, která létá jednou týdně, a vrátíme se jižní cestou přes Chile do Evropy. Letenky nakoupeny, teď už se jen těšit na začátek září.

O půl roku později, 15. června 2020, je opět vše jinak. Koronavirus dobyl Evropu a většinu letů máme zrušených. Chile zůstane zavřené minimálně do konce září a sen o proletu linky „odnikud – nikam“ se pomalu rozpadá. Vypadá to, že místo na Bora Bora pojedeme do Jizerek či Pelhřimova.

Francouzská Polynésie pandemii kupovidu zvládá dobře a od 15. července se turistům opět otevírá. Je tedy potřeba počítat s negativním testem před odletem a po příletu, ale to už je na tom všem drobnost.

Když tedy nevyjde ta unikátní linka na Velikonoční ostrov, proletíme se do Papeete jinou unikání linkou. Linkou Air France s číslem 76. Jedná se o nejdelší let na světě, linka začíná v Paříži, dotankovává se ve Vancouveru (standardně v Los Angeles) a po nádherných 21 hodinách na cestě přistáváte na druhém konci světa. Letenky tedy změněny na jednou zpáteční letenku Paříž – Papeete – Paříž.

Ale nepředbíhejme, než odletíme do Polynésie, podíváme se ještě jinam. Jako svatební dar jsme od kolegů dostali zájezd s ČD do Kutné Hory včetně připraveného programu. Protože – „Místo Bora Bora, zlákala mě Kutná Hora“. A tak jsme vyrazili nejdříve tam.

Francouzská Polynésie – 1. díl (Kutná Hora)
Povedená reklama na Bora Bora, made by České Dráhy

KH jako aperitiv – den I

29. srpna 2020, vlakové nádraží v Říčanech. Bereme s sebou i horská kola, protože si nejsem jistej, jestli ty České dráhy přežijeme i cestou zpět.

A hned začátek se povedl – takové drobné pětiminutové zpoždění. Po příjezdu vlaku k peronu na všechny průvodčí řve, že fungují jen dvoje dveře, ať koukáme máknout úúúúplně dozadu. Nic jiného nám nezbývá než si zasprintovat k zadním dveřím a namačkaní jako sardinky v japonském metru po 30 minutách přijíždíme na pražské Hlavní nádraží. Přestup stíháme na vlak směr Brno tak tak.

Na to, že je pěkné parné letní počasí, vlak má klasické koženkové sedačky a jediná možnost, jak mít přístup k lepšímu vzduchu je mít otevřené okna úplně na maximum. Nemýlil jsem se. Celou cestou ve vlaku byl hroznej hluk, bordel, vedro, hromada lidí. Takhle nějak jsme před pár lety cestovali v Indii.

Francouzská Polynésie – 1. díl (Kutná Hora)
Odjezd směr Kutná Hora

V Kutné Hoře vystupuje většina lidí. Nejde z toho moc poznat, jestli to jsou turisti nebo domorodci. Nasedáme na kola a jedeme na první naší naplánovanou zastávku – ztratit se v bludišti, vysekaném v kukuřičném poli! Paní u vstupu se nás ptá, kolik máme dětí.

„Žádné, my si jdeme zasoutěžit jako dospělí.“

„Aaaaha“ dívá se tak trochu nevěřícně a pouští nás dovnitř.

Kukuřičné pole je ale celkem solidní zábava i pro dospěláky – jsou tam rozmístěné QR kódy, které je potřeba najít a načíst do mobilní appky. A když to zvládnete za nějaký rozumný čas, můžete se i umístit v žebříčku. Manželka to zvládla na jedničku, dostala se do „TOP 10“. Já tam bloudil o 30 minut déle, pak mi přišla pomoct, jinak bych tam snad bloudil ještě teď.

Francouzská Polynésie – 1. díl (Kutná Hora)
Kukuřičáci, příjemné překvapení!

Z kukuřičného pole šlapeme 4 km na kolech na empírový zámek Kačina. Začínáme mít hlad a u zámku vypadá na první pohled celkem natřískaná hospoda. Dáváme si oba dva českou klasiku – smaženej sejra s hranolkama a limču. Jenže… trochu jsem zapomněl, že jsme v Čechách a že je potřeba si číst recenze, jinak to může být pěknej průšvih. A tady to byla slušná turistická past!

Na limče se nedá snad nic zkazit ale sejra? Rozteklá žlutá hmota, kterou sejra nepotkal ani z rychlíku. A k tomu nedosmažené a totálně volejem nasáklé hranolky. To vše za 169 Kč. Ne, to jíst prostě nejde a reklamuju aspoň ty hranolky. Číšnice se omlouvá, že si toho asi nevšimla, když nám to nesla (tak určitě!) a přináší mi to za chvilku s bramborama.

Francouzská Polynésie – 1. díl (Kutná Hora)
Snědli byste to? Já to nakonec nedal…

Pokračujeme prohlídkou zámku Kačina. Máme to i s divadlem, takže vždy při vstupu do další místnosti se objeví postavy z přelomu 19. a 20. století a začnou vyprávět nějaký příběh. Ono to bylo celé fakt dobré, jenže v místnostech je ukrutné dusno a nejeden člověk během prohlídky omdlí. :-/

Chtělo by to kávičku a coca colu, přeci jen odpolední únava je znát a chtělo by to šlofíka, kterého si na výletě dopřát nemůžeme. V předzámecké kavárně si dáváme ledovou kávu se zmrzkou (dobré!) ale Coca colu nemají. Mají jen tu ultra super glutenfree mega vegan hipster colu Fritz. Moc tenhle trend nechápu, ale ok, platím 40 Kč za dvě decy černého, hezky zabaleného nápoje a zase šlapeme do pedálů.

Francouzská Polynésie – 1. díl (Kutná Hora)
Tak to by šlo. Až na tu Fritz Colu ňami ňam!

Makáme, co to jde, v 16:00 jsme byli domluveni na předání klíčů od apartmánu přímo u katedrály sv. Barbory. Usměvavá paní nám ukazuje, kam máme dát kola, a předává klíče od parádního apartmánu. Super! Celí zpocení se chceme jít vykoupat, ale ejhle, jaksi tu chybí mýdlo. Tak ještě rychle na nákup do místní drogerie, ať se můžeme dát aspoň trochu do kupy. Apartmán je to přitom opravdu naprosto boží, škoda těchto drobností. Holt se službami v Čechách to ještě není úplně to ořechové, ale… Ano, bude líp. 😀

Kam půjdem na večeři, bylo jasné už od samého začátku. Restaurace Dačický patří mezi nejlepší restaurace v Kutné Hoře a okolí a tohle byla tutovka! Začali jsme husí paštikou (moooc dobré), já pokračoval naprosto fantastickým dačického rožni z vola (hromada masa na šavli a k tomu grilovaná zelenina). A končil to horkými malinami. Pecka!

Začíná ale pršet a po večeři máme co dělat, abychom se dostali rychle zpátky na ubytko u Barbory.

 

Francouzská Polynésie – 1. díl (Kutná Hora)
Barbora při západu slunce
Francouzská Polynésie – 1. díl (Kutná Hora)
V centru už skoro nikdo nebyl

KH jako aperitiv – den II

Neděle, 30. srpna 2020

Okolo sedmé ráno slyšíme otevřeným oknem z Barbory varhany. V Barboře akorát začíná nedělní mše. Celkem příjemné probuzení, my ale jdeme na velmi dobrou snídani do nedaleké restaurace, kde máme rezervaci.

V 10:00 máme rezervovanou prohlídku stříbrných dolů, díky kterým se Kutná Hora kdysi proslavila. A mimochodem, víte, proč se jmenuje Kutná Hora Kutná Hora? Nikoliv od slova „kutat“ že se tu kutalo stříbro, ale od bájného příběhu, kdy šel mnich, našel tři stříbrné pruty a přikryl je kutnou.

Vstupné je opět takové „čecháčkovské“. Zaplatíte 180 Kč za vstup (to je samozřejmě ok), ale pokud chcete fotit dalších 50 Kč (jakžtakž ok). Nicméně v dole je zima a budete špinaví, takže si musíte dokoupit půjčení pláště (už není ok, kua proč platim vstupný?!). Jako jedni z mála plášť odmítáme a nakonec ani umazaní nejsme.

Jestli někdy budete v Kutné Hoře, tak doly jsou dobrej zážitek. V místech je štola opravdu uzounká a nízká, navíc průvodkyně o tom vypráví opravdu velmi poutavě.

Francouzská Polynésie – 1. díl (Kutná Hora)
V dolech moc místa nebylo

Před muzeem stříbra na nás čeká poslední atrakce, kterou jsme měli od kolegů předplacenou – 20 minutový okruh rikšou. Prostě abychom si trochu zavzpomínali na Asii, kam se ještě dlouho nepodíváme. 🙁

Trochu mám obavy – pan řidič váží tak o 20 kg méně, než já a když k tomu připočtu váhu manželky, jsem moc zvědavý, jak se mu bude šlapat. Raději si to ověřuji, přeci jen bych nerad skončil někde ve škarpě. Pan řidič mě ale ubezpečuje, že rikša je elektrická a že on šlape jen tak zlehka a spíš povídá o historii Kutné Hory.

Jízda to byla skvělá, když k tomu přičteme ty debilní pohledy lidí, jak na nás koukali, že si ty památky nedokážeme obejít po svých a musíme se nechat vozit někým – k nezaplacení.

Rikšák nás vyhazuje opět u muzea stříbra, kde nasedáme na kola, dáváme do navigace Říčany (ouha, 61 km) a vyrážíme na cestu.

Francouzská Polynésie – 1. díl (Kutná Hora)
Nejsme v Asii, ale v Kutné Hoře

Prvních pár kilometrů je drsných, pořád do kopce. Manželka trochu prská, ale je někde za mnou, takže to moc neslyším.

Okolo oběda přijíždíme do Zásmuk. Rádi bychom si tu dali oběd. Jenže…věřte – nevěřte – není tu jediná otevřená restaurace! Jen jedna malá ospalá večerka, kde prodávají konzervy. No nic, pokračujeme dál.

V Kouřimi jsme už úspěšnější. Po zkušenostech z Kutné Hory vytahuji raději telefonu. Recenze dobrý, kavárna XXXXX má recenze 4,7/5. Dáváme si mrkvovou polívku, slaný koláč (kiš, nebo jak se tomu teď říká) a ledové kafe. Chutově super, jen tedy… celé to stálo téměř 800 Kč, to už tak super nebylo a vědět předem, jak je to tam drahé, šli bychom asi radši na párek v rohlíku.

Všechny cesty vedou do Říma a o těch z Kouřimi by se dalo napsat, že vedou do kopce. Manželka na mě zezadu křičí něco jako „já se na to můžu …“ ale nakonec jí moc nerozumím a odpoledne dorážíme celí zničení domů.

Kutná Hora nebyla špatná – těch zážitků bylo víc, než jsme čekali, příště ale raději to Bora Bora.

Pokračuj na >>   II. díl – Vzhůru do Francouzské Polynésie

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Zpětné vazby
Ukázat všechny komentáře
Chviličku prosím, zaletsi.cz pro Vás vyhledává tu nejlevnější letenku ;)