Gulliverovy cesty: Z Práglu do Štatlu a zpátky přes Berlín a Amstr
18.3.2020

Gulliverovy cesty: Z Práglu do Štatlu a zpátky přes Berlín a Amstr

Rádi byste se naladili na lepší myšlenky? Přečtěte si čtivý cestopis z jednodenního eurotripu.

📆 Sobota 22. února 2020

Mimořádné datum složené z nul a dvojek si zaslouží mimořádný program, ideálně nějaký výlet. A když výlet, tak jedině let. Vloni v květnu jsme si zaletěli z Berlína do Brna a tehdy jsme si slíbili, že si tuto linku proletíme ještě v opačném směru. K našemu rozhodnutí přispěla smutná zpráva, že linka společnosti Ryanair spojující moravskou a německou metropoli záhy skončí.

Praha – Brno

Noční devětadevadesátka, rychlý přestup na I. P. Pavlova a 22.2.2020 ve 4:44 vyrážíme ze 4. nástupiště pražského Hlavního nádraží expresem Vindobona do Brna. Řečeno s Brňáky: Valíme do Štatlu. Na rolu (nádraží) dorážíme přesně, a protože do Tuřan nejezdí ani šmirgl (šalina), ani trajf (trolejbus), musíme autobusem. Už na zastávce naproti hlavnímu nádraží zjišťujeme, že zcela určitě nepoletíme sami. V krásném tuřanském vzdušném přístavu konstatujeme, že kromě našeho letu bude ten den odbaven let Smartwings do Hurghady přes Ostravu.

Gulliverovy cesty: Z Práglu do Štatlu a zpátky přes Berlín a Amstr

 

Brno – Berlín

Sotva se stačíme porozhlédnout po skomírajícím letišti, na jehož ploše se vesele prohánějí zajíci, už s dost značným předstihem přistává Boeing 737-800 s imatrikulací EI-GSG. Odhadem z 95 % obsazený letoun nenapovídá, že by o linku FR 8568 nebyl zájem. Startujeme v 9:22. Za chvilku jsou pod námi vidět Dukovany, pak letiště v Náměšti a Jihlava. Hustá mračna se rozestupují na úrovni Prahy, takže je zřetelně vidět ruzyňské letiště. U Drážďan začínáme klesat a nad nekonečnými lesy a jezery na jižním okraji Berlína se zvolna snášíme na letiště Berlín Schönefeld, od Brna vzdáleného pouhých 423 km, kde přistáváme po 51 minutách klidného letu.

Před letištní budovou si u stánku dáváme tradiční currywurst a pak už míříme S-Bahnem po známé trase až na Alex. Jeho západní část stále působí poněkud neutěšeně, protože se tady staví nová trasa metra. Její první část, od Braniborské brány k hlavnímu nádraží, už je hotová.

Berlínský rychloexkurz

Současně na samém okraji rozlehlého náměstí probíhá rekonstrukce berlínského zámku. Ten byl kdysi sídlem pruských králů a později německých císařů a až do konce druhé světové války největší stavbou a hlavní dominantou Berlína. V roce 1950 byly trosky srovnány se zemí a na jeho místě vyrostl palác republiky zvaný též Palazzo Prozzo nebo Erichs Lampenladen (Erichova lampárna). Známý byl nejen i u nás vysílanými zábavnými představeními, ale také vynikající restaurací a kavárnou. S Německou demokratickou republikou přestal existovat i její palác. Prý byl od sklepa po půdu napěchovaný azbestem, a tak šel k zemi. Rekonstrukce čili skutečně opětovného postavení zámku se ujal italský architekt Francesco Stella. Fasáda zámku ze tří stran odpovídá historické podobě, čtvrtá strana má moderní ráz. V obnoveném zámku nebude sídlit německý prezident, ani se tam neusadí na důchod paní Angela, ale bude v něm působit na vědu a kulturu zaměřené Humboldtovo fórum.

Gulliverovy cesty: Z Práglu do Štatlu a zpátky přes Berlín a Amstr

Přes trh s uměleckými předměty procházíme na Muzejní ostrov, od dob mých studií proměněný k nepoznání. Naším dalším cílem je náměstí Hackescher Markt přezdívaný Kebap-Platz. V tamním občerstvení Mustafa Demir’s Gemüse Kebap je k mání varianta turecké pochoutky, která se považuje za nejlepší ve městě. Je fakt, že vypadá i chutná docela jinak než ta pražská.

Z Hackescher Markt jedeme S-Bahnem za západ. Provoz na trati je omezen, s největší pravděpodobností kvůli fotbalovým fanouškům ubírajícím se stejným směrem jako my. I v našem vagonu cestuje uječená parta rozjásaných výrostků v zelenobílých trikotech produkující prapodivné skřeky a popěvky nadšeně oslavující jejich manšaft a drsně urážející všechny ostatní. Tohle byl nejhorší zážitek z celého výletu.

Vystupujeme u zoologické zahrady, která kdysi ležela v samém centru Západního Berlína. Místní nádraží jsme dlouhá léta znali pouze jako dějiště dramatického příběhu My děti ze stanice ZOO. Mimochodem, nová verze tohoto kultovního příběhu se prý vloni natáčela na Smíchovském nádraží. Údajně to tam teď vypadá stejně jako v Západním Berlíně před 50 lety.

Obdivujeme Gedächtniskirche neboli pobořený Pamětní kostel císaře Viléma, Berlíňany zvaný Hohler Zahn (děravý zub). Obdivujeme také okolní mrakodrapy, což je to jediné, co bývalo vidět přes berlínskou zeď. V přepychovém obchodním domě Haus des Westens si dopřáváme úlevu. Je zvláštní, že v obchodě, kde se nikdo nepozastaví třeba nad ponožkami za 80 €, mají záchody jako na nějakém zapadlém nádraží. Pokračujeme přes Nollendorfer Platz (zvaný Nolli) a Potsdamer Platz k Braniborské bráně. U Bundestagu (dříve Reichstag) nasedáme do nově otevřené linky metra U55, která se dvěma vozy zatím spojuje jen 3 stanice mezi Braniborskou bránou a Hlavním nádražím.

Gulliverovy cesty: Z Práglu do Štatlu a zpátky přes Berlín a Amstr

Kousek od Hlavního nádraží stojí Hamburger Bahnhof. Není to prodejna karbanátků firmy Bahnhof, ale opravdické bývalé nádraží, odkud vlaky směřovaly na sever Německa. Nyní sem směřují už jen davy návštěvníků lačných zhlédnout výstavu velmi náročného umění. Všude v okolí probíhá stavební činnost, tolik typická pro dnešní Berlín. Když už se chystáme nasednout do autobusu označeného TXL, dostáváme SMS zprávu oznamující, že náš let z Berlína do Amsterdamu bude mít zpoždění. Vzhledem k tomu, že máme na přestup v Holandsku jen minimum času, začíná se situace vyvíjet poměrně dramaticky.

Berlín – Amsterdam

Milá paní u přepážky ustaraně pokyvujíc hlavou praví, že nás překnihuje na jiný let. A prý jestli budeme souhlasit s letem přes Frankfurt. Tváříme se patřičně znuděně, ale srdíčka se nám tetelí radostí. Jenže ouha, na letu do Prahy nejsou volná místa. Tak prý poletíme přece jen do Amsterdamu, tam nám královská letecká společnost KLM poskytne ubytování a domů poletíme nazítří. Ovšem první let s volnými místy je až po polednách. Zase se tváříme jako uražená božstva, ale už se nám v hlavách rýsuje prima dopoledne strávené v bezva městě protkaném nesčetnými grachty a jinými atrakcemi. Pak se ale dovídáme, že i náš původní let do Prahy má zpoždění, takže možná poletíme tak, jak bylo od začátku v plánu.

Na lince KL 1832 z Berlína Tegelu do Amsterdamu letí skoro 12 let starý Boeing 737-800 s imatrikulací PH-BGB. Na letu dlouhém 578 km a trvajícím hodinu a šest minut se podává chlebíček se sýrem, džus, káva a pišingr. Všude se dovídáme, že nad Holandskem duje silný vítr a některé ze šesti drah letiště Schiphol jsou uzavřené, a proto mají lety značná zpoždění. Z Tegelu startujeme přímo na západ, míříme na Hannover a amsterdamské letiště Schiphol nalétáváme až neobvykle rovně, bez jakýchkoli zatáček. Přistáváme za silného deště. Hází to s námi jako na houpačce a každý pohled z okna nabízí podívanou, jakou lze zcela pravidelně vidět v katastrofických filmech těsně před tím, než se letadlo definitivně zřítí a roztříští o zem.

Gulliverovy cesty: Z Práglu do Štatlu a zpátky přes Berlín a Amstr

Amsterdam – Praha

Ukazuje se, že let do Prahy nakonec stíháme bez problémů. Deset let starý Boeing 737-700 s imatrikulací PH-BGK totiž přiletěl ze Švédska se zpožděním.

Letadlo je sice menší, než byla ta dvě předchozí, ale je také skoro úplně obsazené. Startujeme v 21:28. Náš dnešní nejdelší, 705 kilometrů dlouhý, let, vede přes Essen, Fuldu, Bayreuth a Karlovy Vary. Podává se malý chutný wrap, džus a káva. Asi po 50 minutách letu se pod námi objevuje nádherně nasvícená Praha a za dalších devět minut měkce dosedáme v Ruzyni.

Příště to bude trochu delší cesta.

Baví vás naše cestopisy? Přečtěte si o Gulliverových cestách do Singapuru, do Brna a do Toulouse. Anebo se inspirujte business class hopperem! A nezapomeňte se podělit o své vlastní cestovatelské zážitky v naší diskuzi. 🙂

Zapoj se do diskuze

avatar
Chviličku prosím, zaletsi.cz pro Vás vyhledává tu nejlevnější letenku ;)