Mongolsko

Dunění koňských kopyt, vůně rozkvetlých luk, vítr ve vlasech. Mongolsko patří mezi země s nejnižší hustotou zalidnění vůbec, a tak se tu celé dny, týdny i měsíce můžete potulovat přírodou, lidskou rukou neporušenou, sami. Po cestě jen čas od času potkáte divoké jaky, koně Převalského, kočovníky se stády velbloudů, ovcí a skotu. Buďte přátelští, mluvte s nimi, o zdejší krajině toho ví víc, než kdokoliv jiný. Složte hlavu v jurtě anebo pod širákem, pod milionem hvězd. Jděte skrze údolí Orchon, k hřebenům Altaje, jako perlu na konec si nechejte proslulou poušť Gobi a její zpívající duny Chongoryn Els, zpívající, když se do nich opře vítr.