Zápisky z cest: Cesta kolem světa za 8 dní, na cestách
15.2.2015

Zápisky z cest: Cesta kolem světa za 8 dní, na cestách

O této nabídce

Willi Fog v 21. století – Cesta kolem světa za 8 dní, na cestách

V prvním dílu jste se mohli dočíst, jak jsme k téhle šílenosti vlastně přišli, v těchto zápiscích se dočtete, jak to všechno dopadlo. 🙂

24. ledna, Praha => Řím, 936 km, Alitalia, Embraer 175

Téměř nemohu ani dospat. Po dlouhé době se těším na výlet jak malý kluk. Na poslední chvíli tisknu všechny možné rezervace aut, hotelů a letenek a po obědě mě vyzvedává taťka a jedeme na letiště. Pod obrovskou informační tabulí odletů na terminálu 2 potkáváme další dva členy výpravy – Jardu a Lukáše.

Na check-inu Alitalie se shromažďuje poměrně velké množství lidí. A to jsem si myslel, že moc lidí s námi nepoletí, protože o tuhle linku se pere 5 aerolinek a Alitalie vychází téměř vždy nejdráž.

Agentka na check-inu je velmi milá, snaží se nám vybrat místa v letadle i na navazující let z Říma do Osaky, bohužel jí to nejde a dostáváme místa uprostřed letadla na čtyřsedačkách, která nejsou zrovna moc pohodlná. No dobře, zkusíme to změnit na letišti v Římě.

Před odletem si dáváme ještě houbovou polévku, přiťukáváme si s Jackem Danielsem a jdeme na rozehřívací let, trvající hodinu dvacet.

Do centra Říma jedeme vlakem a bydlíme u Roma Termini v tomto hotelu.

 [singlepic id=299 w=576 h=432 float=center]

Embraer 175

[singlepic id=300 w=576 h=432 float=center]

Úsměvná večeře, to vpravo je pomerančový džus

[singlepic id=301 w=576 h=432 float=center]

Jsme v Itálii, k večeři tedy nesmí chybět pizza

 25. ledna, Řím => Osaka, 9 761 km, Alitalia, Boeing 777-200

První dlouhý let na Cestě nás čeká do japonské Osaky. Odlétáme až odpoledne, takže dopoledne stíháme navštívit Vatikán, procházíme se kolem Andělského hradu, Collosea a Psacího stroje.

[singlepic id=302 w=576 h=432 float=center]

Na letišti v Římě se snažíme změnit sedadla, ale italští agenti nás 2 hodiny před odletem odpálkovávají s tím, že let je již kompletně plný a změna sedadel není možná. Že by se nám Alitalie chtěla za ty všechny chybné tarify pomstít, abychom zažili novodobou dvanáctihodinovou torturu na kostelních lavicích uprostřed letadla? Zřejmě ano. 🙂

[singlepic id=303 w=576 h=432 float=center]

Celkem solidní večeře, vpravo nahoře vynikající losos se špenátem

[singlepic id=304 w=576 h=432 float=center]

Snídaně se u Italů taky dala

[singlepic id=305 w=576 h=432 float=center]

Téměř samí Japonci, bylo plno.

Potom, co náš zadek zažil středověk vystupujeme celí zkroucení a mírně unavení po téměř 12h letu v Japonsku. Je brzké odpoledne a přemýšlíme, co dělat. V Osace stejně nic moc není, takže míříme na vlakové nádraží a pojedeme se projet někam Šinkanzenem. Bereme nejdřívější spoj Hikari do Kjóta. Zpátky jedeme courákem.

[singlepic id=306 w=576 h=432 float=center]

Hikari jedeme 280 km/h do Kjóta

[singlepic id=307 w=576 h=432 float=center]

Kjóto

V Osace se kazí počasí, prší a celí promočení se jdeme ubytovat do hotelu. Původně jsme chtěli bydlet v nějaké takovéhle kapsli, ale Hilton přišel se super akcí –  kdy pokoj v něm stál stejně jako zmiňovaná kapsle. V Hiltonu na nás byli hodní a po zeptání se, jestli nááááhodou nemají na Executive patře volno, nám sličná Japonka sdělila, že nás tam tedy upgradují.

[singlepic id=308 w=576 h=432 float=center]

Hilton, Executive room

[singlepic id=309 w=576 h=432 float=center]

Lounge v Hiltonu, to vpravo je prý vepřové. Prý.

[singlepic id=310 w=576 h=432 float=center]

Nezapomněli jsme ochutnat také Sushi

[singlepic id=311 w=576 h=432 float=center]

Osaka – všude samý beton

27. ledna, Osaka => Guam, 2 513 km, United, Boeing 737-500

8hodinový časový posun byl v noci znát a i přes sebelepší hiltonovskou postel jsem byl od 4 ráno vzhůru a ne a ne zamhouřit oči. O pár hodin později v autobuse, směřující na letiště, usínám a probouzím se až na konečné u našeho terminálu.  Na check-inu United nikdo není, že by nikdo neletěl z Japonska na americký ostrov Guam? Drobná japonská agentka ale mojí domněnku vyvrací a říká, že let bude narvaný až po střechu. A taky že byl.

Guam. Ostrov uprostřed Mikronésie, kterému neustále Severní Korea vyhrožuje, že na něj vyšle svoje balistické rakety. Ač se to nezdá, tak zde žije 159 000 spokojených obyvatel, kteří platí americkým dolarem a nemají právo volit, takže pokud si koupíte Pacific Daily News tak se na úvodní stránce dočtete, kdo se zrovna žení a jaký rybář měl tento týden největší úlovek.

Na Guamu nás vítá sluníčko a příjemných 29°C. Zahazujeme kabáty a oblékáme šortky. Během odpoledne ještě stíháme koupačku v Tumon Bay, vyhlídku Twolovers point a návštěvu Micronesia Mall.

[singlepic id=314 w=576 h=432 float=center]

Tumon Bay, Guam

[singlepic id=315 w=576 h=432 float=center]

Západ slunce na Twolovers pointu, Guam

28. ledna, Guam => Chuuk => Pohnpei => Kwajalein => Majuro => Honolulu, 6 892 km, United, Boeing 737-800 s náhradními díly

Každý pořádný letecký fanoušek zná magické zaklínadlo UA 155. Pod tímto kódem létá v dalekých vodách Pacifiku linka United, zvaná též jako Island Hopper z Guamu do Honolulu a mezitím má jako jediná na světě pět mezipřistání na atolech ve Federativních státech Mikronésie a na Marshallových ostrovech. My jsme ovšem letěli tzv. „odlehčenou“ variantu a mezipřistání jsme měli pouze čtyři.

Na této lince je zdvojená posádka, letadlo s sebou veze náhradní díly a letí s námi dokonce i mechanik pro případ, že by piloti nestihli při přistání včas zabrzdit a letadlo by se trochu namočilo v  Pacifiku.

Na check-inu nás vítá starší pán, evidentně nějaký starousedlík z místního kmene Chamorro:

Agent: „Kam letíte?“

Já: „Island Hopperem do Honolulu.“

Agent: „A kde tam budete bydlet?“

Já: „Nikde, letíme pak večer do Los Angeles.“

Agent: „A kde budete bydlet v Los Angeles?“

Já: „Nikde, jedeme pak autem do Las Vegas.“

Agent: „Vy jste šílenci, píšu Vám teda do kolonky Místo pobytu: Boeing 737-800.“

Před bránou do letadla se po ohlášení započatého boardingu nikdo nikam netlačí, už tady je znát, že touhle linkou nelétají běžní lidé, ale místní domorodci, vojáci a výzkumníci. A dneska s nimi letí čtyři podivíni, kteří letí až na konečnou. Po usazení všech nás netradičně přivítají:“Vítejte na palubě Island hopperu a nezapomeňte vystoupit na Vaší zastávce.“

[singlepic id=317 w=576 h=432 float=center]

Průměrný pasažér na této lince vypadá takhle nějak

[singlepic id=318 w=576 h=432 float=center]

Tohle je náš speciálně vybavený Boeing 737-800 s náhradními díly na palubě

První zastávkou byl po dvou hodinách letu Chuuk. Přistání zde probíhalo takto: Voda, voda, voda, voda, BUM, PRÁSK, BRZDYYYYY!!! Užuž jsem si myslel, že se budeme koupat a rovněž jsem pochopil, proč aerolinka s námi posílá i mechanika. Cestující na palubě však byli naprosto v klidu, jenom ti čtyři podivíni byli trochu z přistání vykulení. Vedle mě sedící voják – Američan po přistání prohlásil – „dneska to bylo na pohodu, to když je bouřka, to je jinej mazec.“ Zážitky v letadle mám rád, ale ten „jinej mazec“ bych asi zažít nechtěl. 🙂

[singlepic id=321 w=576 h=432 float=center]

Po hodině letu se začaly objevovat atoly

[singlepic id=322 w=576 h=432 float=center]

Chuuk, kdo z vás by tu chtěl přistávat za bouřky? 🙂

Nějakých dvacet lidí v Chuuku vystoupilo, a asi tak deset přistoupilo a zamířili jsme k dalšímu Atolu. „Vážení, cestující, prosím připoutejte se, další zastávka Pohnpei.“

[singlepic id=323 w=576 h=432 float=center]

Pohnpei atol

[singlepic id=349 w=576 h=432 float=center]

Letiště v Pohnpei, zdroj: Japan Today

Na Pohnpei vystupoval zbytek osazenstva a v letadle nás zbylo tak dvacet. A protože nikdo u příští zastávky Kosrae, která byla na znamení, nikdo nestiskl tlačítko STOP, po doplnění paliva opouštíme Federativní státy Mikronésie a měníme kurz směrem na Marshallovy ostrovy na atol Kwajalein.

Ačkoliv Američané zkoušeli v této oblasti několik jaderných a vodíkových rachejtlí (například na atolech Eniwetok nebo známějších Bikini), na Kwajaleinu se nic takového nezkoušelo. I když možná něco menšího tu vědci zkoušeli, protože nás vítá poměrně slušně rozbitá runway, plná děr.

Hned vedle ní je golfové hřiště, kde si místní vojáci krátí volnou chvíli. Během přistání a startu je však hraní golfu zakázané, takže vojáci jsou naštvaní a čekají, až zase od nich vypadneme. Jinak na tomto ostrově není problém najít práci, můžete se ucházet třeba zde.

[singlepic id=324 w=576 h=432 float=center]

Golfové hřiště hned vedle dráhy

[singlepic id=350 w=576 h=432 float=center]

Kwajalein Atol,  Autor: Sam Chui

Opět tankujeme, tentokrát přistupuje tak 100 lidí a letadlo je téměř plné. Z Kwajaleinu odlétáme na Majuro a vojáci můžou pokračovat v rozehrané jamce.

Začíná se stmívat, venku je vidět opět pás malých světel a to znamená jediné – jsme na Majuru. Rychle se přihlásit na internet, označit se na facebooku – ano, byli jsme v jedné z nejvzdálenějších děr světa, ukecat celníka, aby nám dal razítko do pasu a zpět do letadla.

Poslední úsek do Honolulu trvá přes čtyři hodiny, a protože přelétáme datovou čáru, posunujeme se v čase o jeden den dozadu. Takže – vylétli jsme z Guamu ve středu 28. ledna v 9h ráno a přilétáme do Honolulu ve středu 28. ledna ve 3h ráno. Takže vlastně máme celý jeden den k dobru! 🙂

V Honolulu musíme chvilku počkat, až začne fungovat autopůjčovna a okolo páté ráno se jedeme koupat na Waikiki. Odpoledne objíždíme ostrov Oahu a míříme na letiště, kde na nás čeká pilot Adam s helikoptérou.

Letíme jen on a my čtyři, takže po 10 minutách letu se ho ptám:

„Hele, umíš s tou helikoptérou nějakej ten trik?“

„Hmmmmm… No něco málo…“

„A ukážeš?“

„Hmmm… A jsou s tim všichni v pohodě?“

„No jasně!“

„No dobře… Ale pak to neříkejte šéfovi, žere to hodně paliva.“

Helikoptéra začala prudce stoupat a za chvíli se řítíme volným pádem k zemi kdy to Adam v klidu vybere a pokračujem dál. MAZEC! Prý to jednou dělal nad pláží a lidi se na ní rozutekli do stran.

[singlepic id=327 w=576 h=432 float=center]

Oahu, Hawaii

[singlepic id=329 w=576 h=432 float=center]

Waikiki, Hawaii

[singlepic id=332 w=576 h=432 float=center]

Japonci zničená USS Arizona

Středa 28. ledna, Honolulu => Los Angeles,  4 113 km, United, Boeing 777-200

Večer ještě stíháme večeři v Honolulu, ovšem hned po ní míříme do sběrných surovin od United. Zkrátka a dobře, starší letadlo snad United nemohli vytáhnout a blýskli se ultra-dobytčák variantou sedadel 2-5-2 (čili 2 sedadla, ulička, 5 sedadel, ulička, 2 sedadla). Naštěstí jsme si Černého Petra nevytáhli a získali jsme dvě dvojsedačky. Pětisedačky zůstaly vesměs celkem volné, nebylo natřískáno.

[singlepic id=334 w=576 h=432 float=center]

Představte si, že sedíte na téhle pětce uprostřed 10 hodin 🙂

V Los Angeles přistáváme před pátou hodinou ranní, takže nejlepší čas si rychle půjčit auto a vypadnout co nejdříve to jde z města, než nás stihnout tradiční kalifornské zácpy. To se nám naštěstí daří a s velkou únavou míříme přes Údolí smrti (Death Valley) do Las Vegas.

[singlepic id=336 w=576 h=432 float=center]

Death Valley, Badwaters

[singlepic id=337 w=576 h=432 float=center]

Vesnice cestou do Las Vegas

Las Vegas je prostě šílené město uprostřed pouště. Hotely jsou zde velmi levné (my bydlíme v Circus Circus), peníze se tu zkrátka vydělávají jiným způsobem.

Ten jiný způsob jsme vyzkoušeli na automatech – 5 USD – bum, protočení válců – sedmička, hrozny, meloun, tududum tum, vložte další 5 USD a na Black Jacku, též známém jako Oko bere nebo Jednadvacet. U Blackjacku jsme tedy vydrželi o chlup déle, ale dobře jsme si zahráli. Rada pro všechny – vyhledejte si stůl s 1 USD sázkami. Pak tam vydržíte možná i déle, než 5 minut. 🙂

[singlepic id=338 w=576 h=432 float=center]

Šílený hotel – Circus Circus

30. ledna, Las Vegas => Los Angeles, 380 km, Virgin America, Airbus A320

Dostat se z Las Vegas zpět do Los Angeles je autem přibližně 4 hodiny jízdy. Auta jsme ale měli plné zuby, zatímco letadla ne :-), takže výběr dopravního prostředku byl jasný. Aerolinka byla jasná též – s Virgin America jsme ještě nikdy nikam neletěli a na pavlačích se o ní říká, že má futuristický interiér ve stylu kosmické rakety. A opravdu to tak bylo. Místa na nohy habaděj a nasvícení interiéru nadčasové, uznejte sami.

[singlepic id=340 w=576 h=432 float=center]

Automaty tu jsou i na letišti, co kdyby Vám náhodou zbyly nějaké $$$

[singlepic id=341 w=576 h=432 float=center]

Futuristická kabina Virgin America

Večer si po přistání v L. A. znovu půjčujeme auto a přespáváme v Hollywoodu v Travelodge.

31. ledna, Los Angeles => Paříž , 9 124 km, Air France, Airbus A380

Rychlá ranní snídaně, Hollywoodský chodník slávy, projíždíme Beverly Hills a fotíme se v Santa Monice u konce (a nebo začátku, jak chcete) velmi známé Route 66. Před námi je předposlední let Cesty s Air France a největším letadlem na světě – Airbusem A380. Abych pravdu řekl, nejsem úplný milovník tohoto letadla. Tedy samozřejmě, pokud letíte Business nebo First, to je jiná 🙂

S Á třistaosmdesátkou je fajn se párkrát proletět, je to kolos, to se musí nechat, ale když víte, že v ekonomické třídě v jedné řadě sedí 10 lidí (3-4-3), tak to působí trochu klaustrofobicky. Raději upřednostním menší A330 či A340, který má po stranách dvojsedačky (2-4-2) a je to taky pořádně velký stroj pro cesty do exotických končin.

[singlepic id=342 w=576 h=432 float=center]

Hollywood Blvd a slavný Walk of fame

[singlepic id=343 w=576 h=432 float=center]

Největší dopravní letadlo světa, Airbus A380-800

[singlepic id=344 w=576 h=432 float=center]

Poměrně solidní večeře

[singlepic id=345 w=576 h=432 float=center]

Snídaně byla jak pro King Konga 😀

[singlepic id=347 w=576 h=432 float=center]

Pravá zatáčka… (pohled z ocasní kamery letadla)

[singlepic id=348 w=576 h=432 float=center]

…a jsme v Paříži.

1. února, Paříž => Praha, 856 km, Easyjet, Airbus A320

Správně bychom podle itineráře měli pokračovat do Říma a dál do Káhiry, ovšem dostat se z Káhiry zpátky do Prahy byl ekonomický i logistický problém. Už v Los Angeles jsme zkoušeli check-in agenty ukecat, aby nám nedávali boarding passy až do Káhiry a ptali se nás, kdeže to budem v Egyptě bydlet. Marně jsem se jim snažil vysvětlit, že z Paříže prostě dál nepoletíme, že chceme palubenky jenom tam. Byli neodbytní a dostali jsme palubenky až do Káhiry.

Víceméně se nic nestalo, protože jsme neměli zavazadla k odbavení, pouze bychom zpozdili navazující letadlo z Paříže do Říma, protože by nás vyvolávali a čekali by na nás.

V rámci slušnosti jsme ale došli na stánek Alitalie, kde jsme nahlásili, ať na nás nečekají, že prostě dál letět nechceme. Agentka trochu nechápala, pak ale poděkovala, že jsme letadlo zbytečně nezdrželi.

Večer nasedáme do nočního Easyjetu směr Praha. Téměř celý let jsme všichni prospali, takže si cestu z Paříže do Prahy skoro nikdo nepamatuje. 🙂 Nakonec jsme v Praze přistáli včas a na rozdíl od Williho Foga jsme zemi obletěli 10x rychleji ovšem s tím rozdílem, že jsme žádné libry nevyhráli. Ale i tak, za ty zážitky to určitě stálo.

No a kdyby se objevila znovu letenka od Alitalie, v podobné kombinaci?  Hned bych letěl znovu. 🙂

A co vy? Letěli byste tuhle šílenost?


guest
26 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Zpětné vazby
Ukázat všechny komentáře
Vojta

Mohu se zeptat kolik Vás to celkem vyšlo? Příště bych se klidně přidal 🙂

Jirka Spolek - zaletsi.cz

Letenky stály přibližně 8000 Kč sakumprásk všechny + 35000 United mil stál Island Hopper. Náklady, které jsme utratili cestou spočítané úplně nemám, ale celkově to nebylo dražší, než lepší dovolená v Turecku. 😉

Alexandr

Moment. vsichni ti letenky vas stali 8000 na jednu osobu? To je neuveritelne…….
Zajmalo bych mne jestli budou jeste podobne akce…….

Pavel Endrle

Super! Díky za hezké vyprávění 😉 Jinak k těm sedačkám v A380 – já celou tu prostřední 4ku (nebo i boční trojku) rád používám v případě nepříliš obsazených letů jako vcelku ucházející spací místo, takový low-cost-business 🙂

Jirka Spolek - zaletsi.cz

Jojo, naprosto souhlasím, potom i ta pětka v kombinaci 2-5-2 je úžasné místo na spaní. 🙂
Nicméně aerolinky už to umí celkem dobře obsazovat a posledních pár letů v A380 co jsem letěl, bylo většinou narvaných na nějakých 90 %. :-/

Zuzka

Zhltla jsem ten článek, usmívala se tady, divila, smála, prostě super!

Jirka Spolek - zaletsi.cz

Díky moc za pochvalu Zuzko! 🙂

Václav

Výborná záležitost 🙂

Václav

Jen ještě dodám, že na horní palubě v A380 jsou dvousedačky, kde se sedí dobře 🙂

Petr Hladík

Skvělý článek :-)). Já bych do toho určitě šel! Díky za inspiraci.

Petr

super panove, uplne zavidim a zpytuji svedovi, ze jsem lepe nesetril penezi, protoze bych se hned pridal!!!

Petr Šimánek

záživně popsané! 🙂 Tohle si musím střihnout taky! 🙂

P.

ahoj, super článek. Já letím v úterý 24/2 a střihnu si to i s Egyptem a z něj ještě přes Istanbul do Prahy 🙂 tohle byla nadpozemsky suprová akce !

Jirka Spolek - zaletsi.cz

WOW! Na jak dlouho to máš? A přes Pacifik letíš s Filipíncema? 🙂

P.

na 3 týdny, takže to bude víc v klidu 🙂 jj, na Filipínách máme týden po Tokiu a pak letíme do San Francisca a pokračujeme s AlItalii z L.A. nesmírně se těším. Letenka za Osm a přelety s Filipíncema k tomu za 12

vita

inspirace jednoznacne a primlouvam se za uvverejneni vice takovych tipu na letenky „cesta kolem sveta“ 😉

Tonda 2

super kluci, zvláště ta „hoppingová“ vsuvka v Pacifiku to krásně obohatila 🙂

Míša

Jirko a kdy jste spali?? Asi v letadle a co časový posuny? To bylo ok? 🙂

Jirka Spolek - zaletsi.cz

Ahoj Míšo,

4 noci v letadle (Z Říma do Osaky, z Guamu do Honolulu, z Honolulu do Los Angeles a z Los Angeles do Paříže), zbytek průměrné hotely kromě Japonska. 🙂

Časové posuny byly v poho, celou dobu jsme byli unavení až nakonec jsme předjeli zeměkouli o 24h. 😀

Eva

Ahoj, úžasné 😉 Zajímalo by mě jak získat levnou letenku na „Island Hooper“ ? Tady jste to měli přes nalétané kilometry s United jestli jsem četla dobře a existuje nějaká jiná výhodná možnost?

Jirka Spolek - zaletsi.cz

Ahoj Evi,

díky! 🙂 ten Island Hopper je hodně specifická záležitost – nejlevněji vychází právě přes ty United míle, které se kromě proletění dají také nakoupit – někdy i ve výhodné akci, potom by tě ten Hopper vyšel řekněme na 10 – 15 000 Kč.

efCZa

tak já bych se příště přidala 😉 (mě většinou stačí všude jeden den a zamířit dál)

Jirka Spolek - zaletsi.cz

No jasný! 🙂 Počítáme na další šílenost s tebou. 🙂

Monika

nádherně popsané! super zážitek .Taky bych se přidala -hned 🙂

Bára

Super, paráda..užasný 🙂 jen to má jednu chybu – neletěla jsem taky 🙂 Já chci příště s Váma..miluju impulsivní nápady 🙂 🙂

ebenezer codjoe

the english is very bad and i do not understand a bit. Anyway love the pictures.Lol

Už ti letenky nikdo nevyfoukne

Nejlepší akce aerolinek jsou pryč často i během několika minut a bohužel se nikdy nedostane na každého. Nastav si naše e-mailové notifikace, stáhni si appku a o každé akci budeš zaručeně vědět jako první. Jen blázen dává svým soupeřům dobrovolně náskok, no ne? :)
Chviličku prosím, zaletsi.cz pro Vás vyhledává tu nejlevnější letenku ;)