Kultura a zvyky v USA

<h2 style="text-align: justify;">Objevení Ameriky a trocha historie</h2>
Ne každý z nás má "ještě v živé paměti" objevení Ameriky <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kry%C5%A1tof_Kolumbus" data-wpel-link="external" target="_blank" rel="external noopener noreferrer">Kryštofem Kolumbem</a> ke konci 15. století (i když na dnešní území USA nebo Kanady nikdy nevstoupil, jeho cesty ho zavedly vždy "jen" mezi karibské ostrovy). A už málokdo si vzpomene na to, že Amerika byla pojmenována po italském mořeplavci a obchodníkovi <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Amerigo_Vespucci" data-wpel-link="external" target="_blank" rel="external noopener noreferrer">Amerigu Vespuccim.</a> A to i přes to, že nebyl prvním z novodobých mořeplavcům, jejichž noha vstoupila na americkou pevninu (tím byl <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Cabot" data-wpel-link="external" target="_blank" rel="external noopener noreferrer">John Cabot</a> a dávno před ním Vikingové).
Jisté však je, že skutečná historie Spojených států amerických, jako budoucího státního celku (nebo ještě přesněji <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Demokracie" title="Demokracie" data-wpel-link="external" target="_blank" rel="external noopener noreferrer">demokratické</a> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Federace" title="Federace" data-wpel-link="external" target="_blank" rel="external noopener noreferrer">federativní</a> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Prezidentsk%C3%A1_republika" title="Prezidentská republika" data-wpel-link="external" target="_blank" rel="external noopener noreferrer">prezidentské republiky</a>) se začala psát v roce 1607. To byla totiž založena první trvalá britská osada na americkém kontinentu — Jamestown.

<h3 style="text-align: justify;">Pak už to šlo ráz na ráz: </h3>
<ul style="text-align: justify;">
 	<li>1620 – přijíždí skupina přistěhovalců na lodi Mayflower a zakládá Plymouth Colony  v Massachusetts;</li>
 	<li>1664 – New Amsterdam přechází do britské správy a je přejmenován na New York;</li>
 	<li>1773 – probíhají nepokoje proti britské koloniální správě zvané <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Bostonsk%C3%A9_pit%C3%AD_%C4%8Daje" data-wpel-link="external" target="_blank" rel="external noopener noreferrer">„Boston Tea Party“,</a> které odstartovaly nezávislost amerických kolonií na Británii;</li>
 	<li>1775–1783 – válka za nezávislost mezi 13 britskými koloniemi a Británií;</li>
 	<li>1776 – vyhlášení nezávislosti ve Philadelphii (4. července) a přijetí <a target="_blank" href="http://www.archives.gov/exhibits/charters/declaration.html" rel="noopener noreferrer external" data-wpel-link="external">Deklarace nezávislosti. </a>Vznik Spojených států je slaven jako Den nezávislosti;</li>
 	<li>1783  – Británie uznává americkou nezávislost;</li>
 	<li>1800 – hlavním městem se místo Philadelphie stává Washington D.C.</li>
 	<li>19. století se pak mimo jiné nese ve znamení prvních větší nákupů:
<ul>
 	<li>1803 – Spojené státy kupují za 15 mil. USD od Francie Louisianu (a skoro zdvojnásobují své území);</li>
 	<li>1819 – Španělsko podstupuje Spojeným státům Floridu;</li>
 	<li>1867 – Spojené státy kupují od Ruska Aljašku;</li>
 	<li>dále pak menší anexe (např. roku 1898 Spojené státy zaberou Havaj).</li>
</ul>
</li>
 	<li>Mezi tím ještě stihnou Britsko-americkou válku (1812–1815 ) a 1846–1848 proběhne krátká válka s Mexikem, která končí pro Mexiko ztrátou Texasu a nuceným postoupením mexických území Alta California a Santa Fe de Nuevo México ve prospěch Spojených států. To vše skoro za babku, á 15 milionů dolarů. </li>
 	<li>20. století je kromě mnoha velkých i menších válek, s prohrami i vítězstvími (a na rozdíl od historie bezvýhradně vedenými mimo kontinentální území USA), dobou ekonomických i sociálních zvratů (např. Velká hospodářská krize, rasové segregace) nebo vědeckých objevů (např. 1903 bratři Wrightové podnikají historicky první let, objev atomové energie, mise na Měsíc...).</li>
</ul>
<h2 style="text-align: justify;"><noscript><img src="data:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%20300%20195'%3E%3C/svg%3E" data-src="https://zaletsi.cz/wp-content/uploads/2019/02/s-amerika_usa_nyc_11-300x195.jpg" alt="Kultura a zvyky ve Spojených státech" width="300" height="195" class="alignnone wp-image-25113 size-medium lazy" /></noscript><img src='data:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns=%22http://www.w3.org/2000/svg%22%20viewBox=%220%200%20300%20195%22%3E%3C/svg%3E' data-src="https://zaletsi.cz/wp-content/uploads/2019/02/s-amerika_usa_nyc_11-300x195.jpg" alt="Kultura a zvyky ve Spojených státech" width="300" height="195" class="lazyload alignnone wp-image-25113 size-medium" /></h2>
<h2 style="text-align: justify;">Američané v "tavícím kotlíku"</h2>
USA jsou národem imigrantů, proto Američané neztotožňují svou národnost s etnickou příslušností, ale s občanstvím. Amerika je zemí, kam přicházeli (a přicházejí) lidé z celého světa a přinášejí si s sebou své kulturní zvyklosti. Na druhou stranu jsou Spojené státy ( nebo spíše byly) tzv. "melting potem" -– tavícím kotlíkem. Takový "kotlík" nově příchozí přetvářel na občany a patrioty. Málo kdo nebo málo která komunita, si dokázala zachovat v plné síle kulturní bohatství svých předků. Naštěstí i dnes taková jsou, ale postupem let a generací se nenávratně vytrácejí.
Současná společnost spíše přeje multikulturalismu (kulturní ideologie). Vedle sebe tak mohou žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou a kulturní rozmanitosti prospěšnou pro společnost a stát. V USA nikdy tuto myšlenku plně nepřijaly a stále se drží ideálu "melting pot", ale i tak jsou projevy multikulturních rozdílů vidět v USA stále častěji a výrazněji.
Mezi nejviditelnější projevy kultur, na které ve Spojených státech nejčastěji narazíte, jsou bezpochyby afroamerická, díky obchodu s africkými otroky vzkvétajícímu v 19. století, a hispánská (obyvatelé nejen Mexika a Latinské Ameriky, ale i Kuby). Fun facts: díky tomu se ve Spojených státech na mnoha místech a bez větších problémů domluvíte španělsky.

<h2 style="text-align: justify;">Obyvatelstvo a náboženství</h2>
<h3 style="text-align: justify;">Rasové složení v USA dnes vypadá zhruba takto:</h3>
<ul style="text-align: justify;">
 	<li>"Bílí Američané" – 74% (cca 215 milionů obyvatel). Tento pojem zahrnuje osoby původem z Evropy, severní Afriky, Středního východu (např. Arabové) a ze střední Asie. Dále osoby hispánského původu (Hispanoameričany nebo Hispánce), kteří se z rasového hlediska považují za bělochy.</li>
 	<li>"Afroameričané" – 13 % (cca 34,9 milionu obyv.);</li>
 	<li>"Asijští Američané"– 4% (12,5 milionu obyv.);</li>
 	<li>"Američtí Indiáni" – méně než 1% (2,5 milionu obyv.)</li>
 	<li>původní obyvatelé Havaje a ostatní Pacifičtí ostrované – 0,1 % (0,4 milionu obyv.)</li>
 	<li>"míšenci" = dvě nebo více ras – 2 % (5,6 milionu obyv.);</li>
 	<li>ostatní – 6 % (17,3 milionu obyv.).</li>
</ul>
<h3 style="text-align: justify;">Ve Spojených státech amerických hrají náboženství mnohem významnější roli, než je tomu v Evropě.</h3>
V Evropě došlo v druhé polovině 20. století k rozsáhlé sekularizaci společnosti v řadě zemí (např. Švédsko, Česká republika, Estonsko a další). Je obtížné až nemožné dodat pro USA přesná čísla, neboť v této oblasti neexistují žádné ucelené statistiky typu sčítání lidu (americké pojetí odluky církve od státu má za následek, že se státní úřady na věci týkající se víry neptají), takže počty věřících se odvozují buďto ze soukromých průzkumů či údajů samotných církví a představují spíše hrubé odhady. Obyvatel bez vyznání je asi 14 %.
Nejrozšířenějším náboženstvím ve Spojených státech je křesťanství, k němuž se hlásí asi 76% až 81% obyvatel.
Nekřesťanská náboženství představují asi 3,5 % obyvatel USA, přičemž nejvýznamnější z nich jsou judaismus, islám, buddhismus a hinduismus. Zejména počet vyznavačů islámu a buddhismu rychle roste.
Z tohoto bohatého rasového a náboženského složení je vidět, že kultura a zvyky ve Spojených státech amerických budou velmi rozdílné a bude jich mnoho. Zejména u první a druhé generace Američanů jsou bohatě zastoupeny, ale postupem se kvůli fenoménu "melting pot" vytrácejí.

<h2 style="text-align: justify;"><noscript><img src="data:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%20300%20201'%3E%3C/svg%3E" data-src="https://zaletsi.cz/wp-content/uploads/2019/02/s-amerika_usa_washington_2-300x201.jpg" alt="Kultura a zvyky ve Spojených státech" width="300" height="201" class="alignnone wp-image-25141 size-medium lazy" /></noscript><img src='data:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns=%22http://www.w3.org/2000/svg%22%20viewBox=%220%200%20300%20201%22%3E%3C/svg%3E' data-src="https://zaletsi.cz/wp-content/uploads/2019/02/s-amerika_usa_washington_2-300x201.jpg" alt="Kultura a zvyky ve Spojených státech" width="300" height="201" class="lazyload alignnone wp-image-25141 size-medium" /></h2>
<h2 style="text-align: justify;">Svátky</h2>
<h3 style="text-align: justify;">Jaké jsou velké americké svátky?</h3>
<ul>
 	<li style="text-align: justify;">1. ledna: NOVÝ ROK (NEW YEAR’S DAY)</li>
 	<li style="text-align: justify;">3. pondělí v lednu: VÝROČÍ NAROZENÍ MARTINA LUTHERA KINGA JR.
<ul>
 	<li style="text-align: justify;">Američané uctívají památku bojovníka za lidská práva Afroameričanů, Martina Luthera Kinga Jr., vždy třetí pondělí v lednu a v některých státech je tento svátek kombinován s dalšími oslavami.</li>
</ul>
</li>
 	<li style="text-align: justify;">20. ledna každý čtvrtý rok: INAUGURAČNÍ DEN (INAUGURATION DAY)
<ul>
 	<li style="text-align: justify;">V Inaugurační den nově zvolený prezident USA stvrzuje přísahu Spojeným státům americkým. V případě, že tento svátek vychází na neděli, přesouvá se Inaugurační den na 21. ledna.</li>
</ul>
</li>
 	<li style="text-align: justify;">3. pondělí v únoru: VÝROČÍ NAROZENÍ GEORGE WASHINGTONA
<ul>
 	<li style="text-align: justify;">Obyvatelé USA si připomínají narození prvního americké prezidenta – George Washingtona.</li>
</ul>
</li>
 	<li style="text-align: justify;">Poslední pondělí v květnu: DEN OBĚTÍ VÁLKY (MEMORIAL DAY)</li>
 	<li style="text-align: justify;">4. července: DEN NEZÁVISLOSTI (INDEPENDENCE DAY)
<ul>
 	<li style="text-align: justify;">Jeden z nejznámějších amerických svátků, 4. července 1776 byla přijata Deklarace nezávislosti USA na Velké Británii.</li>
</ul>
</li>
 	<li style="text-align: justify;">1. pondělí v září: SVÁTEK PRÁCE (LABOR DAY)</li>
 	<li style="text-align: justify;">2. pondělí v říjnu: COLUMBŮV DEN (COLUMBUS DAY)
<ul>
 	<li style="text-align: justify;">Columbus Day připomíná rok 1792, kdy se poprvé slavilo výročí objevení Ameriky Kryštofem Columbem.</li>
</ul>
</li>
 	<li style="text-align: justify;">11. listopadu: DEN VETERÁNŮ (VETERANS DAY)</li>
 	<li style="text-align: justify;">4. čtvrtek v listopadu: DEN DÍKŮVZDÁNÍ (THANKSGIVING DAY)
<ul>
 	<li style="text-align: justify;">Den díkůvzdání je svátek s dlouholetou tradicí. K tomuto dni patří tradiční sváteční večeře, včetně pečeného krocana.</li>
</ul>
</li>
 	<li style="text-align: justify;">25. prosince: VÁNOCE (PRVNÍ SVÁTEK VÁNOČNÍ)
<ul>
 	<li style="text-align: justify;">Američané si oproti našemu zvyku rozbalují dárky až 25. prosince ráno. Věřící si v tento den připomínají den narození Ježíše Krista.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<noscript><img src="data:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%20300%20300'%3E%3C/svg%3E" data-src="https://zaletsi.cz/wp-content/uploads/2019/02/s-amerika_usa_washington_3-300x300.jpg" alt="Kultura a zvyky ve Spojených státech" width="300" height="300" class="alignnone wp-image-25143 size-medium lazy" /></noscript><img src='data:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns=%22http://www.w3.org/2000/svg%22%20viewBox=%220%200%20300%20300%22%3E%3C/svg%3E' data-src="https://zaletsi.cz/wp-content/uploads/2019/02/s-amerika_usa_washington_3-300x300.jpg" alt="Kultura a zvyky ve Spojených státech" width="300" height="300" class="lazyload alignnone wp-image-25143 size-medium" />
Pokud vás USA lákají a chcete je navštívit v přesném termínu, podívejte se na aktuální nabídku letenek <a href="https://letenky.zaletsi.cz/" data-wpel-link="external" target="_blank" rel="external noopener noreferrer">do našeho vyhledávače.</a> Naopak jste-li flexibilní, počkejte si na nějakou <a href="https://zaletsi.cz/akce/" data-wpel-link="internal">pěknou akci,</a> o něž nouze během roku nebývá.