Cestopis: Do Indie za pár kaček
17.5.2015

Cestopis: Do Indie za pár kaček

O této nabídce

Jak tomu u všech mých letenek bývá, snažím se létat výhradně na akce a nejlépe na chybné tarify. Na konci října se na mě usmálo štěstí, objevila se zpáteční letenka do Jaipuru za 5292 Kč, o které jsme psali v tomhle článku. Volám Mírovi a ptám se ho, jestli nepojede taky. Okamžitě říká, že jede taky, stejně tak jeho taťka a kolega Lukáš. Za dvě minuty rozhodnuto a koupeno. Za dalších 10 minut volá Lukáš:

„Hele, kam že to vlastně letíme?“

– „do Jaipuru.“

„A to je kde ten Jaipur?“

– „v Indii.“

„Jo aha, no pěkný, tak tam jsme ještě nebyli“. 🙂

Odlet se pomalu, ale jistě blížil, a 4 týdny před odletem byl nejvyšší čas pořešit víza. Já jsem s Lukášem víza dostal v pohodě, ale Míra s taťkou ne. Na ambasádě mu řekli, že oni dva tam nejedou za turismem ale že mají informace o tom, že tam jedou pracovat. Bohužel to zjistili den před odletem… Míra tam zkusil zavolat, pan konzul bych ochotný se o tom pobavit naživo, rychlá návštěva ambasády, ujištění, že opravdu tam nejede prodávat koberce ani nikomu leštit boty a víza nakonec dostal. Uff… Takže nasedat, odlétáme!

Praha => Frankfurt => Dillí => Jaipur

Je pátek, 1. května. Někteří oslavují státní svátek doma, jiní je slaví na cestách a využívají dva prodloužené víkendy k tomu, aby zažili různá dobrodružství. Letiště je i okolo osmé hodiny ospalé a naštěstí na odbavovací přepážce Lufthansy nikdo není. Ubíráme se po neúspěšných bojích s odbavením na kiosku právě tam a ochotná agentka nám dává palubenky pouze do Dillí. O palubenky do Jaipuru si musíme zažádat opět v Indii. Trochu se na nás divně dívá, a říká že nejsme první a asi ani poslední, co letí dnes do Jaipuru. Zlomyslně dodáváme „jo, ještě pár lidí do Jaipuru poletí“ a odcházíme do letadla. Tímto zdravím naše fanoušky, které jsme potkali při nastupování v letadle! 🙂

Po slabé hodince přistáváme ve Frankfurtu. Poněkud zvláštně je tu řešený transfer na mimoevropský let. Musíte nejdřív ven jakoby z letiště a poté opět znovu dovnitř. Všechno je ale pečlivě značené a u naší brány nás čeká největší letadlo na světě, Airbus A380. Usedám do něj trochu zklamaný, jelikož jsem chtěl letět novým Boeingem 747-800, který na mě svítil při rezervaci letenky. No nic, alespoň že letadlo není plné až po střechu a na trojce mezi námi je volno.

Ve Frankfurtu se to Lufthansou jen hemží

[singlepic id=438 w=576 h=432 float=center]

 

Slušná indická večeře na trase Frankfurt – Dillí

[singlepic id=439 w=576 h=432 float=center]

 

Těsně před přistáním se na nás usmálo štěstí a dostali jsme sváču z Premium economy

[singlepic id=440 w=576 h=432 float=center]

 

Letíme přes kus světa. A to to netrvalo ani 7 hodin

[singlepic id=441 w=576 h=432 float=center]

 

Před přistáním náš koráb dělá jednu otočku nad letištěm, druhou otočku, pak se ozve pilot a říká, že nad letištěm je bouřka, že chvilku budeme čekat, jinak bude přesměrování do Bombaje! „Jupíííí, bude dobrodružství, v Bombaji jsme ještě nebyli a divert na jiné letiště jsme ještě nezažili!“ Bohužel se za chvilku opět ozývá hlas z pilotní kabiny v angličtině se značným německým přízvukem, že s tím tedy zkusí přistát… A taky že se tak stalo, přistáváme o několik minut později v Dillí a žádné dobrodružství se nekoná…

Nikam nepospícháme, na přestup máme celou noc. Přestup tu na vnitrostátní let tu funguje stejně jak v USA – na prvním příletovém letišti projdete imigračním a celní kontrolou a pokud máte zavazadlo k odbavení, tak ho znovu odbavíte. Po všech kontrolách míříme na přepážku Jet Airways. Dostáváme další palubenky do Jaipuru a klimbáme do časných ranních hodin.

V Dillí se rozednívá, nastupujeme do stařičkého Boeingu 737-800, který má za sebou několik set startů a přistání. Let netrvá ani 40 minut a přistáváme v Jaipuru.

V Jaipuru jedeme na nádraží, kupujeme si lístky na některé vlak do Agry, z Khadžuráha do Váránasí a z Váránasí do Dillí. V plánu máme tuhle trasu:

[singlepic id=478 w=576 h=432 float=]

 

Dozvídáme se, že z Agry do Órčhi se vlakem jet nedá, Z Órčhi do Khadžuráha to jede přes 7 hodin, takže dopravu vyřešíme pak nějak cestou. V Jaipuru nevynecháváme Hawa Mahal, Ambra Fort ataky vodní palác Jal Mahal.

Hawa Mahal neboli Palác větrů zepředu

[singlepic id=442 w=576 h=432 float=center]

 

Vodní palác v Jaipuru

[singlepic id=443 w=576 h=432 float=center]

 

Poprvé zkoušíme indický vlak na cestě do Agry. Vesměs na dálkové spoje mají indické vlaky klasické sedačkové vozy se zamřížovanými dírami ven a bez oken, kde se na kostelní lavici vejdou 2 Evropané nebo 5 Indů, potom mají luxusnější spací vagony po šesti lidech s otevřenými kupé a pak nejluxusnější klimatizované vlaky po šesti lidech s otevřenými kupé, ty jsou samozřejmě nejdražší a jezdí jimi především turisté a vyšší indická vrstva. My chceme samozřejmě vyzkoušet všechny třídy, takže do Agry jedeme třetí třídou na sedáka. Po čtyřech hodinách tortury Lukáš prohlašuje, že už vlakem nikdy nepojede a začíná hledat na mobilu letenky z Váránasí do Dillí.

Na sedáka do Agry

[singlepic id=444 w=576 h=432 float=center]

 

V noci přijíždíme do Agry, než vystoupíme z vlaku, domlouváme přes zamřížované okno taxikáře, který nás odveze do hotelu a další den nás povozí po Agře. Ani nemusíme výjimečně smouvat, cenu navrhl optimální, ale bude nás chtít určitě osejlovat jinak.

Další den nám nabízí ukázku koberců, ptá se, jestli nepotřebujeme hrnce či namasírovat od sličných Indek. Nabízel nám zkrátka všechno možné, čekal jsem, že přijde nabídka na vysavač Rainbow. 🙂 Ale byl v pohodě a dodržel to, na čem jsme se domluvili.

Agra je známá především díky světoznámé hrobce Taj Mahal, je 5 ráno a jsme u vstupu

[singlepic id=445 w=576 h=432 float=center]

 

Taj Mahal

[singlepic id=446 w=576 h=432 float=center]

 

Před postavením Taj Mahalu si to zkusili nanečisto postavit tady

[singlepic id=447 w=576 h=432 float=center]

 

Místní borec

[singlepic id=448 w=576 h=432 float=center]

 

Místní borky

[singlepic id=449 w=576 h=432 float=center]

 

Náš taxikář/prodavač/naháněč – zaparkuje dokonce i bez zrcátek

[singlepic id=450 w=576 h=432 float=center]

 

Snažili jsme se ho ukecat, aby nás odvezl po prohlídce celé Agry do Órčhi, ale říkal si o nesmyslné ceny, takže nás vysadil na nádraží a místo do Órčhi  jsme začli improvizovat a koupili jízdenky na vlak do Džansí, a odtud potom se nějak dostaneme do Órčhi. Kupování jízdenek na poslední chvíli není nic moc, protože na vás zbydou jízdenky na stojáka a do Džansí to byly poctivých 5 hodin jízdy. Upgradujeme tedy jízdenku do spacího vozu, jestli si tam nebudeme moct sednout, kde nakonec jedno místo nalézáme a sedíme všichni čtyři na jedné posteli. V Džansí bereme tuktuk a za dalších 20 minut jízdy přijíždíme do Órčhi.

Na nádraží v Órčhe

[singlepic id=451 w=576 h=432 float=center]

 

Klasické indické kupé a to už jim půlka rodiny vystoupila o zastávku dřív

[singlepic id=452 w=576 h=432 float=center]

 

Chrám v Órčhe

[singlepic id=453 w=576 h=432 float=center]

 

Ještě jeden chrám Z Órčhi

[singlepic id=454 w=576 h=432 float=center]

 

A všude samé svaté hovězí

[singlepic id=455 w=576 h=432 float=center]

 

Do tuktuku se vejdou 4 Evropané nebo 20 Indů

[singlepic id=456 w=576 h=432 float=center]

 

Dostat se z Órčhi do Khadžuráha vlakem je nějakých 7 hodin jízdy, přitom to na mapě vypadá kousíček. Smlouváme s taxikářem na nádraží, že nás tam odveze, autem by to měly být 4 hodiny jízdy.

Na hotelu v Khadžuráhu se dozvídáme, že v místním nedalekém národním parku se vyskytuje tygr bengálský. Opět smlouváme džíp na další den a brzy ráno vstáváme a jedeme do džungle. Průvodce ukazuje na opici na stromě, která řve a upozorňuje ostatní zvířata na blížící se nebezpečí. Vydáváme se tím směrem, kterým se opice dívá a po chvíli opravdu spatříme tygra.

Brzké ráno u vjezdu do národního parku Panna

[singlepic id=457 w=576 h=432 float=center]

 

Pózující opice

[singlepic id=458 w=576 h=432 float=center]

 

Pochoutka pro tygra

[singlepic id=459 w=576 h=432 float=center]

 

Číča – tygr bengálský

[singlepic id=460 w=576 h=432 float=center]

 

A ještě jedna Číča, leopard schovaný uprostřed.

[singlepic id=461 w=576 h=432 float=center]

 

Chrám v Khadžuráhu

[singlepic id=462 w=576 h=432 float=center]

 

A ještě jedna momentka při západu slunce

[singlepic id=463 w=576 h=432 float=center]

 

Večer zkoušíme nejluxusnější vlakovou třídu – lůžkový vůz včetně klimatizace. Tam se spát celkem dalo a přes noc jedeme do Váránasí. Probouzím se až okolo 8 hodiny ráno v indickém Alláhabádu. Tohle město by mi nic neříkalo, ale Willi Fog z Cesty kolem světa tudy kdysi dávno taky projížděl. 🙂

Dlouhý noční vlak do Váránasí, přjíždějící do Alláhabádu

[singlepic id=464 w=576 h=432 float=center]

 

Snídaně ve vlaku

[singlepic id=465 w=576 h=432 float=center]

 

Váránasí. Jedno z nejsvatějších měst v Indii. Právě sem jezdí Indové umírat. Nejprve zemřelého vykoupou v řece Ganze, potom ho upálí na hranici u kremační gháty (posvaté budovy) a popel rozptýlí opět do řeky. Dobře, pokud budeme brát v potaz, že se jedná o náboženské rituály tak budiž, jenže v řece se kromě popelu z mrtvých koupou také krávy a lidé se v této svaté řece v rámci náboženských rituálů myjí a čistí si zuby.

Gháty ve Váránasí, u kremační gháty je focení přísně zakázáno

[singlepic id=466 w=576 h=432 float=center]

 

Připravené dřevo na spalování mrtvol, nejdražší je sandálové

[singlepic id=468 w=576 h=432 float=center]

 

Místní MHD na řece Ganze

[singlepic id=467 w=576 h=432 float=center]

 

Kromě místních se tu koupou ve stejné řece i buvoli a krávy

[singlepic id=469 w=576 h=432 float=center]

 

Před příjezdem do Váránasí nás průvodce a kamarádi, co tu byli, důrazně upozorňovali na to, že místní domorodci jsou na turisty obzvláště vynalézaví a nebojí se použít jakékoliv techniky k tomu, aby z turisty vymáčkli co nejvíc peněz. Na tom by nebylo tak nic špatného, pokud si mám něco usmlouvat, tak ok, ale bohužel s místními dohody neplatí a snaží se rejžovat za každou cenu. Několik příkladů, o kterých jsme věděli předem a na které jsme si dávali ve Váránasí pozor:

–          taxikáři řeknete, že máte ubytování v Holiday Innu, taxík vás odveze do Holiday Innsu, kde vás náležitě odrbou,

–          necháte se odvést do restaurace, ve které vám otráví jídlo, během chvilky přijede doktor, kterého tučně zaplatíte,

–          láhev s vodou, kterou vám prodají, je odpečetěná (stalo se nám, okamžitě jsme reklamovali) a je v ní něco jiného (třeba voda z Gangy).

A na závěr poslední, s taxikářem se dohodnete na ceně, on řekne ok, po chvíli řekne, že nemá peníze na benzín, vezme plnou, vy ji zaplatíte a on vám hnedka zdrhne. Takže poučení pro příště – platit taxikáři až na konci a ne nikdy dopředu…

Večer nasedáme do dalšího nočního vlaku a čeká nás 12 hodin v klasickém lehátkovém voze bez klimatizace s místními. Naštěstí jsme byli všichni pořádně unavení a usínáme bez problému. Probouzíme se až na předměstí Dillí, bereme tuktuk, který nás povozí nejprve po Starém Dillí.

Trh s kořením ve Starém Dillí

[singlepic id=470 w=576 h=432 float=center]

 

Do Nového Dillí jedeme metrem a navštěvujeme jednu z nejznámějších budov v Dillí vůbec – multináboženský chrám ve tvaru lotusového květu, tuktuk nás bere ještě okolo parlamentu a těšíme se do hotelu na hygienu. Zkrátka 2 noci ve vlaku po sobě udělají své.

Chrám

[singlepic id=471 w=576 h=432 float=center]

 

Parlament a budovy exekutivy v Novém Dillí

[singlepic id=472 w=576 h=432 float=center]

 

Konečně trochu civilizace na závěr

[singlepic id=473 w=576 h=432 float=center]

 

Odpoledne nasedáme do vlaku a ač bychom rádi letěli rovnou z Dillí, míříme zpět do Jaipuru, odkud poletíme zpět přes Dillí a Mnichov do Prahy. Bohužel letenky nejsou jízdenky na autobus a pokud bychom nastoupili rovnou v Dillí a vynechali let Jaipur => Dillí, automaticky by nám propadly ostatní letenky do Prahy.

Letiště v Dillí

[singlepic id=474 w=576 h=432 float=center]

 

Nukleární snídaně v podání Lufthansy, to vlevo nahoře je párek s omaletou, chuťově připomínající polystyrén

[singlepic id=475 w=576 h=432 float=center]

 

Kdesi nad Rumunskem souběžně s námi letí další éro

[singlepic id=476 w=576 h=432 float=center]

 

Sumasumárum, Indie je určitě zajímavá země, kupodivu jídlo tolik pálivé nemají,  lidé tak přátelští jako v jiných částech Asie nejsou, na turisty se tu dívají jako na pochodující stodolarové bankovky a jízda vlakem je zážitek na celý život, po kterém se pak těšíte na pořádnou sprchu. Ale pokud udělá Jet Airways zase nějakou chybu, do Bombaje či Čennaje bych klidně letěl.

Jestli jste tyhle letenky také koupili, jak jste se měli na cestách?


Subscribe
Upozornit na
guest
9 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Zpětné vazby
Ukázat všechny komentáře
Už ti letenky nikdo nevyfoukne
Nejlepší akce aerolinek jsou pryč často i během několika minut a bohužel se nikdy nedostane na každého. Nastav si naše e-mailové notifikace, stáhni si appku a o každé akci budeš zaručeně vědět jako první. Jen blázen dává svým soupeřům dobrovolně náskok, no ne? :)
Chviličku prosím, zaletsi.cz pro Vás vyhledává tu nejlevnější letenku ;)